Michal - Ranní vstávání mi dělalo trochu problém, ale oblékl jsem se a vydal se do banky. Na přepážce mě v rychlosti ujistili, že vybrat celých 20.000,- korun z kreditky není problém a ulevilo se mi, že bezúročně to mohu splatit až do 20. dubna. S penězi v peněžence jsem se vrátil domů a napsal Petře, ať čeká v devět u nás před barákem.
Cestou do Ústí jsme si měli co povídat a uvítali jsme, když jsme na pobočce potkali jen jednoho zákazníka, a ten byl právě na odchodu. Letenky jsme pak řešili s tou samou sympatickou slečnou jako posledně a já si neodpustil některé své rádoby vtipné průpovídky. Buď si jedna jak druhá myslela, že sem holt blbeček, nebo je to pobavilo :oP Zarezervovali jsme a zaplatili letenky po stejné trase, jakou jsme měli naplánovanou z pátku a nás i slečnu na přepážce překvapilo, že nás to vyšlo ještě o tisíc levněji. Varovala nás proto, že možná budeme ještě něco doplácet, ale to už nás odradit nemohlo, a tak jsme vysolili i za Marka každej 21.353,- korun a nechali slečně za její ochotu částku za 21.400,-. Zasloužila si to a myslím, že byla viditelně potěšena. Ještě jsme se s Petrou zeptali na pár informací týkajících se letu a zavazadel, načež jsme se rozloučili a vyrazili zpět do Teplic.