Michal - V GTS jsem musel docela dlouho čekat, protože Hana Hlinková měla na přepážce nějaký holky a chlapík, kterej se v tom ještě trochu orientuje, neznal problém tak do hloubky, aby mi mohl poradit. A že mi toho pak Hlinková navyprávěla mraky. Vzpomněl jsem si při tom...

Michal - Ranní vstávání mi dělalo trochu problém, ale oblékl jsem se a vydal se do banky. Na přepážce mě v rychlosti ujistili, že vybrat celých 20.000,- korun z kreditky není problém a ulevilo se mi, že bezúročně to mohu...

Michal - Jak jsme se dohodli, stavil jsem se ráno pro Marka a v půl desátý jsme spolu vyjeli do ústecké pobočky GTS International, abychom si zabookovali, česky zarezervovali, letenky do USA. Petra už na nás čekala v Ústí...

Michal - V pět jsem na ně houknul a Petra mi dolů přišla otevřít. Usadili jsme se v pokoji, vlítli na internet a probírali různé možnosti. V úvahu připadají dva zaměstnavtelé, a sice Cedar Point, zábavní park nedaleko Clevelendu, na břehu jednoho z Kanadských jezerech, nebo obsluha hotelů...

Michal - K Markovi s Petrou jsem tak dojel až ve třičtvrtě na deset a Petra mě přivítala klepáním na hodinky. Ale usmívala se u toho, a tak jsem si oddechl a pozdravil simulanta Marka, kterej ležel jak jinak než v posteli. Obvazy už mu ale sundali, a tak se mi hned pyšnil svojí jizvou. Otok ještě úplně...

Michal - Během dopoledne mi zavolal Marek, že už mají s Petrou pohovor úspěšně za sebou a ubezpečoval mě, že to nic neni. Navíc přidal informaci, že lejstro s potvrzením o studiu a angličtině je nutné až později a i kdyby ho chtěli, měl bych si to obhájit. Stejně jsem ale napsal Pokymu, aby na mě nezapomněl a dal mi vědět, jak na studijním dopadl...

Michal - Do vyčerpávajícího a psychicky dost odzbroujícího dne mě budík vzbudil před jedenáctou. Kulkin se vydal na kompy a já si připravoval formuláře od GTS, abych je mohl potvrdit na studijním a u Korbela. Vyplnil jsem jen to nejnutnější a chvíli po půl dvanácté vyrazil na studijní. Tam mi bohužel řekli...

Michal - Dopoledne jsem toho mnoho nestihl, došel jsem si tak akorát na oběd a znovu přetřásal, co se mohlo dít o Wotkkově noci. Pak jsem si něco dělal na počítači a po druhý hodině vyrazil na Ípák, kde jsem měl sraz s Markem. Zkoušel jsem při té příležitosti sluchátka od Sony Ericsonu, ale to prostě nosit nemůžu, i když to ty uši skutečně většinou ucpe. Marek už na mě čekal...

Michal - V hospodě jsem krom Marka, Aleše a Lukáše objevil taky Neumiho s bráchou a Fašiho, kteří přišli nezávisle na nás. K jednomu stolu jsme se ale nevešli, protože kluci očekávali dvě holky a my Petru, a tak jsme se krz večer bavili odděleně, což bylo dost možná lepší, protože Neumik se tentokráte docela ostře opil a my potřebovali probrat Ameriku...